Kněkdy se ještě můžete setkat s vysvětlením, že svatební svíčka se zapaluje tak, aby kouř z plamene vynášel snoubenecké modlitby a modlitby za svatební pár do nebe. Ve skutečnosti se v předkřesťanských dobách a ještě déle v jiných náboženstvích zapalovaly ohně na oltářích. Lidé věřili, že z kouře poznají, zda jejich modlitby šly do nebe, nebo je Bůh odmítl. Proto byla jako obětiny zapalována také zvířata a dokonce i lidé. Takové ohnivé opery jsou popsány na začátku Bible. Aplikovat taková vysvětlení na dnešek je však zastaralé a naprostý nesmysl. Svatební světlo a další světla na oltářích mohou mít prastarý kořen v předkřesťanském obětním světle a obětním ohni, ale křesťané nic nezapalují, aby viděli, jak kouř stoupá k nebi; to je pověra. Zvyk svatební svíčky nelze takto vysvětlit.